Vzorná obec

Obci Trojanovice v Beskydech se dlouhodobě daří snižovat směsný komunální odpad. Přístup obce k odpadovému hospodářství je podle Institutu cirkulární ekonomiky ukázkový a může být používán jako dobrý příklad pro ostatní obce. „Důležité je se nad odpadovým hospodářstvím pořádně, ale pořádně zamyslet,“ říká starosta obce Jiří Novotný.

Vaše obec si nechala udělat před časem analýzu svého směsného komunálního odpadu. Kde se ukázaly největší chyby v odpadovém hospodářství obce?

Ano, nechali jsme si udělat analýzu odpadu, ale aby nedošlo k mýlce a nemyslel si někdo, že to byla analýza systému odpadového hospodářství, tak musím dovysvětlit, že analýza spočívala ve svozu vzorku popelnic, konkrétně zhruba 1 tuny odpadu, která se svezla na sběrný dvůr a tam se následně roztřídila a zvážily se jednotlivé komodity. Tuto analýzu jsme dělali hlavně z důvodu statistického, protože jsme nevěřili celorepublikové statistice obsahu bioodpadu v odpadu komunálním. Řešíme totiž, zda svážet bioodpad z domácností nebo nechat pouze kompostéry a možnost dovézt bioodpadu do sběrného dvora. Analýzou se nám potvrdilo, že celorepubliková statistika uvádějící, že 30 % komunálního odpadu tvoří bioodpad, neplatí právě pro naši obec.

Na odpadovém hospodářství a jeho řešení pracujeme aktivně již 10 let a největší chybou se ukázalo, že na začátku jsme neměli samostatné statistiky ze svozu komunálního odpadu, který se svážel spolu s blízkým městem a poté se rozpočítával. K oddělení od města došlo až na začátku letošního roku a tak nevíme přesně, jaký vliv mělo třídění na množství komunálního odpadu a to je škoda. Zase na druhé straně, když jsme s odpadem začínali, tak jsme toto netušili, protože jsme neměli dostatek zkušeností. Ani bychom nevěděli, jak výběrové řízení nastavit tak, aby nám systém svozu vyhovoval. K tomu jsme se dopracovali až postupně. Takže asi žádné větší chyby v odpadovém hospodářství nebyly učiněny.

 

Překvapil Vás obsah vašich popelnic?

Ano, překvapilo mě, jak obsah vypadá potom, co jej svozové auto rozdrtí a smíchá. Vzniká skutečně nepříliš vábná hmota, která je těžko roztřiditelná. Podle mě by to ale šlo vyřešit jiným druhem svozového vozidla, které by třeba jenom lisovalo a nemíchalo odpad. Problémem bylo, že odpad byl ze svozového auta skutečně špinavý. Dále mě překvapilo, že plast tvoří 10,3 % odpadu u nás, což není málo, ale potenciál na třídění zde stále je. Také bioodpadu, který tvořil 8,9 % odpadu, není tolik, kolik hlásají celorepublikové statistiky. Poslední, co mě překvapilo, bylo 13,2 % infekčního odpadu, který je především tvořen plínkami. To je podle mě dost.

Momentálně se Vám daří snižovat množství SKO, co děláte jinak oproti minulosti?

Snažíme se využít pozitivně touhu lidí šetřit jak peníze, tak životní prostředí. Například bychom mohli zavést platby za jednotlivou vyvezenou popelnici. Lidé by ale svou touhu šetřit přetavili na negativní energii ve formě např. co největšího pěchování popelnic, vyvážení odpadu na sběrná místa nebo v horším případě do potoka. Když už v lidech je touha šetřit, tak jsme se rozhodli, že ji využijeme v pozitivním proudu energie a to tak, že si lidé budou moci snížit poplatek, když budou aktivně třídit. Zavedli jsme tak bonusový, pytlový systém na plasty, papír a nápojový karton. Díky tomu si lidé aktivně mohou snižovat poplatky až na nulu. Také zavedení kompostérů pro lidi určitě pomohlo jednak v jejich uvažování o bioodpadech, a jednak v množství komunálního odpadu sváženého obcí. Škoda jen, že jsme neměli ty statistiky sváženého odpadu dříve. Nevíme tak přesně efekt zavedení kompostérů na množství komunálního odpadu. Dále nám vylepšuje ekonomiku fakt, že odpad dotřiďujeme, lisujeme a prodáváme. Přistupujeme k němu jako ke každé jiné prodejné komoditě.

Uvedl jste, že odpad je pro Vás komodita, se kterou se dá obchodovat. Jak vypadají náklady a příjmy obce z odpadového hospodářství?

Stručně řečeno, náklady a příjmy obce vycházejí tak, že na konci je nula. Výdaje a náklady jsou zhruba stejné. To znamená, že na odpadové hospodářství obec nedoplácí. Lidé platí paušálně 410 Kč/os. a mohou si poplatek snížit. To mi přijde dobré, zvlášť když v nákladech máme také celý provoz sběrného dvora, který bývá pro obce velmi ztrátový.

Zavedli jste bonusový systém pro občany, kteří správně třídí. Můžete nám ho popsat, jaké jsou jeho výsledky?

Výsledky bonusového systému jsou velmi dobré. Tím že pytle od občanů nesvážíme, ale musí nám je dovézt do sběrného dvora, aby dostali bonus, šetříme jednak náklady na svoz, dostáváme perfektně čistý odpad, který se dobře dotřiďuje, a naučili jsme lidi aktivně využívat sběrný dvůr. Zvýšily se nám platby od Ekokomu a z dotřiďování máme peníze za prodej. To je podle mě dobré, protože např. polovinu plastů nám lidé dovezou a vůbec je nemusíme svážet. Lidé si postupně likvidují binec doma a odváží ho na sběrný dvůr s pytli. Jinak by skončil v komunále v popelnici nebo na sběrném místě, odkud bychom jej opět museli svážet.

Jak jste v obci vypořádali bioodpady?

Bioodpady je stále otevřená otázka. Pořídili jsme z dotací lidem kompostéry. Dostali je prakticky všichni a zrušili jsme dosavadní systém svozu bioodpadu z kontejnerů o objemu 700 l, které byly na sběrných místech. Tento systém se mi nelíbil. Jednak se odpad odvážel mimo katastr, a přitom je to prakticky jediný odpad, který můžeme vrátit zpět do přírody v místě vzniku. Také mi vadily náklady na svoz a likvidaci, i když byl svoz dotovaný skládkou, která jej provozuje. Přistoupili jsme k tomu tak, že nejlepší odpad je ten, kterým se nemusíme vůbec zabývat. Proto ty kompostéry. Analýzu odpadu jsme dělali právě kvůli bioodpadu, abychom měli vstupní data, kolik toho odpadu je a zda má smysl pořídit lidem hnědé popelnice k domům a svážet je. Stále ale nejsem přesvědčený o tom, že by k tomu měla obec přistupovat.

Znáte návrh zákona o odpadech, který je v jednání na legislativní radě vlády?

Neznám jej dopodrobna, a pokud je v legislativní radě vlády, tak se vůbec nejedná o finální verzi, i když už musel projít meziresortním připomínkovým řízením. Pokud jej vláda předloží parlamentu, tak než projde všemi čteními, tak z něj může být něco úplně jiného. Podle mě se musíme spíše řídit principy, které nám nařizuje EU a které do zákona nakonec budou muset být zapracovány. To znamená, že skončí skládkování a před jejím koncem bude tlak na zvyšování poplatků za uložení komunálního odpadu. Čím lépe budeme třídit, tím to pro nás bude výhodnější, a to je z principu dobře.

Jak se změny, které nový zákon přinese, promítne do nákladů a hospodaření s odpady v obci, jakou jsou Trojanovice?

No podle mě se promítnou do hospodaření obce právě již zmíněné poplatky, které budou postupně růst. Nyní se obce budou muset spojit a vymyslet co s odpadem, protože skládky budou moci ukládat pouze nevytřiditelný odpad. Snad se začne obecně k odpadu přistupovat více jako ke komoditě, a současný přístup spočívající v tom, že máme odpad, nevíme co s ním, tak ho zahrabeme do země, bude minulostí. Bude to bolet obce, občany, ale musíme si uvědomit, že všichni máme za odpad zodpovědnost. Všichni jej tvoříme a tak jej budeme muset také likvidovat. Nicméně za posledních 20 let je v odpadovém hospodářství velký posun, a pokud se budeme držet základní hierarchie nakládání s odpady, tak to bude dobré.

Kde jsou největší nedostatky současné odpadové legislativy z pohledu malých obcí? Co byste určitě změnil?

Osobně se legislativou příliš nezabývám. Jako všechny zákony obecně, ani tento určitě není dokonalý a má spoustu chyb, např. v pohledu na kompostárny nebo na poplatky za uložení odpadu. Nicméně obecně nás odpadová legislativa posouvá dál a nutí nás přemýšlet nad odpady, a to je dobře. Každý je chytrý, když se zákon vydá, ale dneska něco prosadit v parlamentu přes tlaky firem, které mají pod sebou odpadový business, není jednoduché. Každý má trochu pravdu, odpadové firmy, zastánci spaloven i jejich odpůrci, zastánci skládek i jejich zarytí nepřátelé. Názorů je hodně a najít vhodný kompromis je těžké. Nicméně proto existují demokratické procesy jak v meziresortním připomínkovém řízení, kde je např. zastoupen i Svaz měst a obcí, tak při schvalování sněmovnou a senátem. Nejsem ale v této problematice tak zaangažovaný, abych něco měnil. Zažil jsem si všechny demokratické postupy při návrhu a schvalování horního zákona, ke kterému jsem přistupoval aktivně již ve fázi návrhu i různých pozměňovacích verzích a musím říct, že je to náročné. Klobouk dolů před každým, kdo aktivně zasahuje do tvorby zákona. Důležité bude, aby zákon nebyl výhrou pouze jedné lobbistické skupiny.

Jana Drábková, drabkova@cemc.cz

Odpadové fórum, 11/2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *